Žilní bércové vředy jsou jednou z komplikací nedostatečné funkce žil na dolních končetinách. Typicky se projevují chronickými defekty kůže s rozpadem a odumřením okrsků tkáně.

Co jste možná netušili...
Žíly a tepny od sebe poprvé rozlišil už ve 3.století před naším letopočtem řecký lékař Herophilos. Z jeho anatomických prací později vycházel i sám velký Galén. Tmavou žilní krev vytékající z jater považoval za zdroj růstu a energie. Za moderního objevitele oběhového systému se považuje anglický lékař William Harvey. Pravdou však je, že jeho „objevu“, publikovanému počátkem 17. století, předcházela řada prací starověkých i středověkých lékařů. Přesný popis lidského krevního oběhu sepsal arabský lékař Ibn Nafis už v roce 1268.

Žíly dolních končetin se dělí na povrchový a hluboký systém. Oba mezi sebou vzájemně komunikují. Správný odtok krve z dolních končetin i proti působení gravitace zajišťuje důmyslný mechanismus. Jeho součástí je systém chlopní v žilách a tzv. svalová pumpa. Chlopně si můžete představit jako kapsy, které propouštějí krev pouze jedním směrem a zabraňují tím jejímu zpětnému toku. Odtoku správným směrem potom napomáhá práce Vašich svalů. Při každém pohybu se smršťují, stlačují žíly a způsobují tím vytlačení krve z končetin.

Jak vznikají...
Žilní bércové vředy jsou projevem městnání krve v dolních končetinách. Při přetlaku v žilním řečišti dochází k tzv. žilní nedostatečnosti. Žíly na končetinách se rozšiřují. Chlopně ztrácejí svoji správnou funkci a propouštějí část krve zpět. Průtok končetinami se zpomaluje. Tekutina z krve v přeplněných žilách přestupuje do podkoží. Rozvíjí se otok. Jeho následkem dochází k poruše výživy kůže. Otok končetin se zhoršuje v průběhu dne. V noci nebo při zvýšené poloze končetin se naopak zmenšuje nebo úplně mizí.

Hromaděním barviva z rozpadlých červených krvinek v podkoží vznikají pigmentové změny. Jedním z prvních projevů poruchy výživy tkání je i ztráta ochlupení. Postupně dochází k dalším změnám a vzniku vředů. Jejich bezprostřední příčinou bývá drobné kožní poranění nebo infekce.

Výskyt bércových vředů se zvyšuje s věkem. Ženy jsou jimi postiženy častěji než muži.

Jak se projevuje...
První známkou vznikajícího bércového vředu je místní zarudnutí. Kůže nad postiženým místem se ztenčuje. Je suchá a může ji pokrývat svědivý ekzém. Už vzniklý defekt kůže je obvykle dobře ohraničený s rovnými okraji. Nejčastějším místem vředu je oblast vnitřního kotníku. V některých případech může postihovat i celý obvod nohy. Jeho okolí nese známky žilní nedostatečnosti (hromadění pigmentu, ztráta ochlupení). Vředy často provází bolest.

Jak se potvrdí...
K diagnóze bércového vředu obvykle stačí základní chirurgické vyšetření. Lékař si všímá vzhledu kožního defektu, jeho okolí a případných změn na obou končetinách. K ozřejmení stavu Vašeho cévního řečiště a funkce žil slouží ultrazvukové vyšetření s Dopplerem.

Z doprovodných vyšetření lze provést hematologické vyšetření Vaší krve a mikrobiologické vyšetření stěru z rány.

Jak se léčí...
Základem léčby je odstranění příčiny - městnání krve v dolních končetinách. Za tím účelem se používá komprese elastickými obinadly nebo kompresivními punčochami. Současně byste měli sami dbát na podporu odtoku krve z Vašich končetin. Vyvarujte se dlouhému stání a těžké práci. V průběhu dne se snažte pravidelně pohybovat končetinami. Při každé vhodné příležitosti je udržujte ve zvýšené poloze.

Ošetřování vředů provádí chirurg. Před aplikací léčivých prostředků provede vyčištění rány. To spočívá v odstranění okrsků odumřelé kůže a tkání. Snižuje se tím riziko pomnožení bakterií. Při vlastním ošetřování je účinná tzv. vlhká technika. Spočívá v aplikaci speciálních gelů a mastí, které vytvářejí vlhké prostředí vhodné pro hojení a obnovu tkání. Cílem léčby je vznik tzv. granulací – nově vytvořeného vaziva a cév. Rána postupně zarůstá kůží z okolí.

Co dál...
Léčba bércových vředů se přirovnává k „běhu na dlouhé trati“. Je dlouhodobá a vyžaduje Vaši plnou spolupráci. Díky porušenému prokrvení postižených míst se rány špatně hojí. Vyžadují pravidelnou péči a notnou dávku trpělivosti z Vaší strany. Ani po zhojení však ještě není vyhráno. Dokud se nepodaří odstranit příčinu, vředy se často vrací.

Nepříjemnou komplikací bércových vředů je infekce. Odumřelé tkáně vytvářejí ideální podmínky pro množení bakterií. Při přítomnosti bakterií v ráně nebo celkových známkách infekce je vhodné zahájit antibiotickou léčbu.

Jak se tomu všemu vyhnout...
Hlavní zásadou prevence vzniku žilní nedostatečnosti a bércových vředů je podpora svalové pumpy Vašich dolních končetin. Spočívá v pravidelném pohybu. Měli byste se vyvarovat dlouhého stání nebo sezení a dávání nohy přes nohu. Vhodné je chodit na procházky, běhat nebo cvičit. Doporučuje se cvičit speciální gymnastiku s nohama zdviženýma do výše. V lehu na zádech udělejte svíčku, ohýbejte prsty na nohou nebo napodobujte jízdu na kole. Sprchujte si dolní končetiny střídavě teplou a studenou vodou a poté si je masírujte. Vaše oslabené svalstvo mohou podpořit speciální stahovací punčochy.

Velmi důležité je snížit tělesnou hmotnost a udržovat ji v optimálním rozmezí.